Jsem úplně normální člověk. Rád čtu, sportuji a datluji do klávesnice a jsem studující / pracující / spící.
K zastihnutí na ICQ 621687739
(A nebo spíše domácí kočičky?)
Zase škola. Zase práce.Zase stres.
Ještě, že se člověk zabaví i jinak, než jen u počítače. Třeba četba krásně vyplňuje volný čas, který se naskytne jízdou v prostředcích hromadné otravy. I když taková debata o levných pomerančích je mnohdy výživnější než kdejaká kalorická bomba od pseudokrávy. Ono na takových sedačkách se toho dozvíte spousty. Že Maruška byla na operaci a musela tam být celé tři dny, že ti hajzlové na magistrátě neví, jak by nám ještě ty peníze vzali a nebo, že ten pejsek co tam zrovna vykonává potřebu to po sobě asi sám neuklidí a tuto informaci následuje peprná poznámka z otevřeného okénka mířená na chudáka pejskaře, který v ruce drží připravený papírový sáček na ony exkrementy.
Ale nejhorší je to, že se začínám přizpůsobovat brzskému vstávání, které je pro mne smrtelně nebezpečné, jelikož jsem líný, ospalý a líný. Je to nepříjemné, dívat se do zrcadla na takový obličej, když venku ještě ani nesvítá. Už jsem zmínil, že jsem líný? Ono zkulturnit tak zplasklý obličej stojí hodně sil, které po ránu postrádám.
Samotná cesta do školy či práce se přežít dá, ale náplň dne se stává nesnesitenlou, pokud narazíte na blba. A že se jich v jednom městě najde hodně. A většinou se všichni potkají ve vaší přítomnosti. To si potom člověk musí zapálit, aby ze sebe střepal blboidní atomy, které nabourávají jeho obranyschopnost a imunitní systém, který bohužel není posílen bifidou esenci. A když nad tím tak zpětně uvažuji, bylo dobré dokopat se, abych zrovna v tomto období přestal kouřit?
B-T.