Jsem úplně normální člověk. Rád čtu, sportuji a datluji do klávesnice a jsem studující / pracující / spící.
K zastihnutí na ICQ 621687739
(A nebo spíše domácí kočičky?)
Nádherný večer posledního října. Hřbitovy svítí stovkami svíček, neb se blíží dušičky a všichni myslí na své pozůstalé. Vracejíc se domů z večerní procházky jsem vykolejen běžícím upírem. Copak jsem fetoval? To bych musel vědět. Nechám upíra upírem a pokračuji dál. Mumie a zombie, tady něco nehraje.
Zauvažuji, zalovím v paměti a vzpomenu si, že k dnešnímu dni se připisuje zahraniční svátek Helloween. Dobře, v zámoří aď si klidně běhají od zvonku ke zvonku a následně jim zuby vypadají, ale co to má co dělat u nás? Ti moderní rodiče neví, jak by poctivé české dítě zkazili. Po příchodu domů usedám za černé klávesy s nejtemnějšími myšlenkami. Zapnu youtube a v doporučených videjích na mě vybafnou trailery na hororové filmy. Zaklapnu laptom a zahledím se do stropu. Od projíždějících aut se na něm míhají stíny a světelné čmouhy.Myšlenky směřiji na ty malé bastardy, co si myslí, jak není vtipné chodit převlečený za mrtvolu. O mrtvých jen dobře. Mrtví by se měli nechat v klidu. A co to je za způsoby chodit od baráku k baráku a zvonit na cizí lidi. A ještě k tomu po nich požadovat cukrovinky! Aby jim zuby vypadaly a cukrovku dostaly.Na druhou stranu. Co to je za zvrhlost nabízet cukroví cizím dětem, které si jen tak zazvoní? Okamžitě se mi vybavily filmové scény, kdy dítě sáhne na zvonek a dostane ránu proudem, nebo se otevřou dveře, dítě místo cukroví schytá plnou dávku z brokovnice a komicky odletí přez ulici a skončí u popelnic. Nic jiného si za vydírání nzaslouží. Trick or Treat...