Jsem úplně normální člověk. Rád čtu, sportuji a datluji do klávesnice a jsem studující / pracující / spící.
K zastihnutí na ICQ 621687739
(A nebo spíše domácí kočičky?)
"Člověk, který jako poklad střeží své přátele, je většinou pokladem sám"
(Marjorie Holmesová)
Tohle mi řakl nedávno kamarád. Zahřálo to v hrudníku. Ale co si budeme namlouvat, uhlí je uhlí... Měl jsem sice dobrý pocit, ale ten byl rychle nahrazen špatným pocitem z toho, že mu neříkám vše narovinu, jako on mne, protože si tohoto přátelského vztahu vážím. Vím, že mu mohu věřit, ale nedokážu odhadnout, jak by se zachoval, kdybych mu řekl to, co vážně chci. Rozhodně mu musím koupit pivo.
A ve škole taky prima. Mám za sebou dvě zkoušky obě úspěšně nesloženy. Doufám, že opravné termíny na tom budou lépe. Ono když si má člověk vybrat mezi učením a jinou činností... no, řekněme Minecraftem... tak je asi jasné, co si mladý geek vybere. Ten krásný pocit, když může pročítat řádky plné rovnic a čísel..... To je prostě pocit, kterého se rád zbaví. Mít tak mozek jako jeden malý superpočítač. Napojit se přez USB do nejbližší elektronické knihovny a sosat iformace. Jednou za čas systém zrestartovaat alkoholem, aneb kdo maže, ten jede a vnoci jen hodit úsporný režim. Ach jo.
Ale celkově je v onom kostkovaném světě, plném všelijakého materiálu a jiného zvěrstva, velká zábava. Když si takhle jdete jeskynním komplexem, zabíjíte nemrtvé, a oni se vás ani netknou a když objevíte zlatavý záblesk na stropě, postavíte si k němu věž z kamení. Při kopání si pohvizduje a když je vše vytěženo, zavalí jej hromada štěrku a zemře na smrt pádem z výšky.
Prostě je někdy lepší zůstat doma.
B-T.