Tygrův posterous

(A nebo spíše domácí kočičky?)

    • Edit
    • Delete
    • Tags
    • Autopost

    Bohouš a kornout na zmrzlinu

    Když jsem si tak prohlížel knihovnu, oko mi padlo na Rychlé šípy. Foglarovky. Mirek Dušín a jeho parta mládežníků ctících pořádek a hledající všelijaká zvířata za mřížemi. Chodili kanálama a létali na kolech. A byli také prvotním impulsem pro módu hoperských dětiček dnešní doby.

    Teda ne přímo RŠ, ale Bratrstvo kočičí pracky. Byla to ale novodobá partička. Dlouhé bidlo nosil hadry jako starý lázeňský štramák a Štětináč si po ránu vždy tajně strčil prsty do zásuvky, aby se mu vlasy postavily. Ale největším výlupkem byl Bohoušek. Jeho styl převzala dnešní omladina, jak si sami říkají: "motefuka hopeři". Bohoušek nevylezl ven bez své mikiny, která na něm vlála a vždy musel mít na hlavě svou kapuci. Málo dětí, které tak chodí oblékané ví, že díky Bohoušovi chodí s kapucí na hlavě i jejich oblíbení motefuka hiphopové hvězdy jako Půldolar a nebo Temnej Hubeňour.

    Když jsem svou myšlenku nadhodil jednomu známému v hospodě, rozvášnila se u zlatavého moku vášnivá debata o tom, jak by měl vypadat správný ostravský gangsta rapa. Došli jsme k celkem zdárnému konci. Jeho vychrtlá postava skrytá pod nánosy plandavého oblečení po starším a robustnějším bratrovi, kdy mikina by mu visela do půlky stehen a kalhoty by měly rozkrok u kolen s tím, že by byly minimálně čtyřikrát zahnuty, aby si je netahal po zemi, by vystavoval na odiv v jakémkuli počasí. Tudíž v zimě by byl v teplíčku, ale v letních parnech musí překousnout sebezapření a skleníkový efekt v dlouhé mikině vydržet. Z pod kapuce musí vyčuhovat rovný kšilt čepice, nejlépe druhořadného baseboalového týmu, nebo akvabelového družstva. Samozřjemě tým musí být zahraniční, takovou hambu nesmí udělat místním. Mezi ozdoby prototypu ostravského gangsta rapa patří splachovadlo omotané kolem krku, přestříkané zlatou barvou. Na tomto litém a masivním zlatém řetězu jsou zavěšeny plastové nástěnné hodiny, taktéž přestříknuty na zlato, a domovní číslo 1, znázorňující jeho prvenství a samotu, taktéž zlatá. Nemá-li hoper kapuci, odloží svou zmrzlinářskou čepici a nasadí svůj slušivý klobouk ve tvaru proslulých ostravských těžních věží, aby všichni poznali, s kým mají tu čest. Movitější gangsta rapa mohou svou těžní věž taktéž postříkat zlatou barvou.

    Při X-tém pivu jsme se shodli, že náše #1 musí napsat svůj hoperský ostravský song,Těžní věž na myšlenky. Její text je náhodný, neb všechny texty hoperských písní, vlastně básniček" jsou náhodné. Musí však minimálně třikrát zmínit těžní věž na myšlenky, to, jak ho všichni serou a jak moc má peněz, s typickým gestem ukázání na zlaté hodiny houpající se na zlatém splachovadle. Je li volná chvíle, měl by máchat chaoticky rukama a používat slovní obraty, kterým on sám nerozumí. Nebudeme zmiňovat, že při každé vhodné příležitosti musí svou reputaci zvýšit typickým "JOU".

    Po takto dobře provedené práci člověku vyhládne, a jelikož bylo těsně před zavíračkou a kuchař, ta sralbotka, už spal někde u boudy, padlo oko na nezmiňovanou firmu se dvěmi zlatými oblouky. Pseudo kráva taky dobrá, tak proč nezahnat hlad tam. Sice budou muset vybít celé stádo, ale co, aspoň budou mít na chvíli z čeho vyžít. Po zahnání hladu musíte zahnat i mlsnou, tak jsme se řinuli k pokladně ještě na jednu zmrzlinu. Ty jejich E-polevy, co na to lijou jsou odporné, proto jsem si dal čistou vanilku, krásně do oplatkového kournoutu. Kolega však takové štěstí neměl. Když si řekl o zmrzlinu s polevou příchuti pasteryzovaná čokoláda, dostal jí v krásném plastovém kelímku. Optal se proto slečny za pokladnou, proč i on nedostal oplatkový kornoutek. Chudák slečna byla zaražená. Že prý buď čistou do oplatky, nebo potřísněnou do plastové baňky. To kolega začal pěnit, protože vznikající odpad nerozložitelného plastu se tímto zvětšije, a že chce svou oplatku. Nervozita kopretiny za pultem byla znatelné. Měla před sebou dva přiopilé dobytky, které chytla mlsná a určitě nechtěla, aby jejich choutky nakonec směřovaly na ni, ale držela tu svou a oplatku ne a ne vydat.

    Ale co. Aspoň jsme si měli na co zanadávat. A není nad to, když svému kolegovi provokativně ukousnete kornout u ucha.

    B-T.

    • 19 September 2011
    • Views
    • Permalink
    • Tweet
    • 0 responses
    • Like
    • Comment
  • B-Tiger's Space

    Jsem úplně normální člověk. Rád čtu, sportuji a datluji do klávesnice a jsem studující / pracující / spící.
    K zastihnutí na ICQ 621687739

  • About B-Tiger

    Jsem úplně normální člověk. Rád čtu, sportuji a datluji do klávesnice a jsem studující / pracující / spící.
    K zastihnutí na ICQ 621687739

  • Subscribe via RSS
  • Follow Me

      TwitterFacebook

Theme created for Posterous by Obox