(A nebo spíše domácí kočičky?)
Sedět v prázdném bytě a surfovat na netu.Sedět v prázdém bytě a poslouchat hudbu.Sedět, a čekat, až se vrátí.Chvíle volna. Chvíle, kdy si můžu dělat co chci.Nohy na stůl? Proč ne?Vybrakovat ledničku? Hurá do toho.Jen tak se poflakovat. Let's do this!Sedím tady v prázdném bytě a čekám, až si drahá polovička něco zařídí "tam venku". A tu moji hlavu vyklepanou nenapadlo nic jiného, než sednout zase za tu černou klávesnici. Mimochodem. Mám nový sestřih. Takový semiš jsem na krku neměl asi od základky. V kredenci jsem...
Čeká mě další jízda vlakem. Další čas promarněný tím, že budu sedět a čumět doblba. Cesta krajinou, kterou už tak důvěrně znám. Krajinou, která je takřka neměnná.Naskytuje se hned několik možností, jak se v pět hodin ráno ve vlaku zabavit. Pozorovat jiné lidi, jak spí.Sám si zdřímnout.Číst si.Pozorovat známou krajinu.A nebo surfit na internetu.Poslouchat rádio nebo jinou hudbu.Ono kdyby aspoň pršelo. Jízda vlakem je potom hned jiná. Nárazový vítr a kapky deště buší do okénka. Tu a tam se objeví záblesk. Krajina je...
Byli jste někdy ve Vietcongu? Že ne? Nu dobrá.A hráli jste někdy aspoň hru Vietcong?Taky ne? No nevadí. Celkem hodně pasáží z této hry se odehrává ve vietcongské džungli, kdy na vás ze všech stran vyskakují rákosníci, a vy je zuby nehty krmíte olovem. Podobný prales jsem musel nedávno likvidovat. Pomocníkem mi však nebyl plamenomet, jak některým bliklo hlavou. Byl jsem opatřen jen zahradní sekačkou a stometrovým kabelem. A pojďme na žluté.Ono když čtyři týdny vydaně prší a tráva není posekána ani před těmito dešti...
Ek is lief vir jou.Ես սիրում եմ քեզ.Я кахаю цябе.私はあなたを愛して。I love you.Láska je magická...Kolikrát člověk neví, jak si má slova, která jsou na něj mířena, vyložit. A kolikrát čeká, dokud je neuslyší v tom správném slova smyslu.Když tyto slova slyší fotbalista po vstřeleném vítězného golu, ví, že ho tím spoluhráč uznává, děkují mu, možná jej dokonce uctívají.Slyší-li tato slova herec, s velkou pravděpodobností se jedná o dějový zvrat, a proto pro něj jen určují čas, kdy má udělat to, či ono, jak mu určuje scénář.Jsou...
Konečně otevřeli venkovní bazén.Není nic lepšího, než si pořádně zaplavat na čerstvém vzduchu. V tom uzavřeném skleníku, kde je to načichlé chlorem člověka okamžitě bolí oči a čpí v nose. A ještě lepší, než plavat ve venkovním bazénu, je plavat ve venkovním bazénu úplně sám. Vyhlídnete si, kdy bazén zavírá, příjdete tam tři hodinky předem a pak vám oznámí, že se bazén venku zavírá hodinu před zavíračkou, ale že pokud chcete, tak si na dvě až tři minutky můžete ještě zaplavat. A když se ta plavčice tak pěkně usmívá...
Je toho hodně, co by člověk chtěl zažít, ale nikdy se mu nepoštěstí. Je toho hodně, co by chtěl člověk zapomenout, ale i tohle jsou strasti života. "Nesni o svém životě, žij svůj sen."Bouřka je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Bouřky dále označujeme podle doby a místa vzniku, pohybu, vzdálenosti od místa pozorování, intenzity projevů atd. Bouřky jsou vázány na cumulonimby. Oblak cumulonimbus má několik dalších synonymních jmen - kumulonimbus...
Člověk si na společnost blízké osoby zvykne velice snadno, ale co pro to musí vytrpět...Sice je to blízkost pouze virtuálí, ale i tak si na ní navyknete, ani nevíte jak. Každý den chcete novou dávku písmenek a nebo to okořenit rovnou videohovorem. Ty ovšem trvají do brzkého rána a tím je kladen požadavek_1.0 - být vzhůru. Na to ovšem navazuje občasný požadavek1.5 - brzké vstávání, nebo požadavek_1.7 - nejít spát. Další kařdodenním rituálem jsou myšlenky směřující k drahé polovičce. Ale aby mohl organismus dále fungovat...
Spíš a něco se ti zdá. Spíš a užíváš si to. Spíš a najednou ti zaklepe někdo na rameno... ... a onen moment probuzení do vyučovací hodiny je smrtelný. Kantor na tebe zlostně kouká, ale v jeho očích vidíš špetku pochopení. Co uděláš? převrátíš se na druhou stranu a znovu usneš, nebo se pokusíš dávat pozor? Uspávající hlas kantora ukolébává všechny, ale ty jsi byl první, kdo usnul. Nesmím spát, říkáš si, nesmím usnout. Jo, lidksá práva... Jo, osobní svoboda... Jo... co?... ...a zase černo. Klid. Mír...
Neni nad to si v klidu sednout nad novinkami a na chvíli vypustit. Celodenní shon člověku nijak neprospívá a tak je třeba umět relaxovat. A ono listování magazíny, a vedle na stole mít kafe a laptop, je fajn oddech. Už několik týdnů jsem nesledoval dění ve světě. Televizi takřka nezapínám, a proto se dozvídám o nových věcech z druhé ruky. Školní studovna je klidné místo. Když někdo zvýší hlas, je okřiknut a zase je klid. Sluchátko do jednoho ucha a naslinit prst. Otočit na další stránku a usrknout kafe. Chybí už...